29. srpna 2014

Všude dobře, doma nejlíp? - záznam 11

Tento článek píšu v letadle na cestě zpět do ČR. Musím říct, že toto léto tak neskutečně rychle uteklo, že se mi tomu ani nechce věřit.

Včera jsem se pořádně s Krétou rozloučila, jako odměna za to mě ráno čekal šílený bolehlav. Až jsem díky tomu i zaspala snídani, na kterou jsem tak strašně moc naposledy chtěla jít. Vtipný ale bylo jít v takovém stavu na pláž – prostě jsem mermomocí potřebovala strávit své poslední hodinky na sluníčku. (protože mi mí ptáčci pošeptali, že je doma zima jak v morně) Což ale nebyl úplně nejlepší nápad, protože jsem silou vůle musela udržovat to málo, co bylo v mém žaludku, na svém místě. Naštěstí moře pomohlo. (vážně, proč prostě musíme mít ČR ve středu Evropy?)

Další na řadu přišlo balení věci. Což byla opět sranda. Přestože jsem vypotřebovala skoro všechny produkty, které jsem si s sebou přivezla, jsem svůj kufr prostě za Boha nemohla zavřít. Musela jsem na něm začít skákat jak opice a když ani to nepomohlo, tak jsem ho vyzvala na wrestlingový zápas. A o chlup jsem vyhrála. (s pomocı mého příručního zavazadla, které se nabídlo k nošení mých bot)
A pak už přišlo na řadu loučení. A poprvé za celé léto mohla Kréta zaznamenat dešťové přeháňky. (ok, loučení s jedním Polákem (wanna-be-animátorem) nepočítám, to spíš Kréta zažila vůbec první mráz v létě, dokonce ani nenáviděný manažer restaurace nebyl tak chladnej jako tenhle Grinch, ale co)

A pak už jen odjezd. Vybavená svou plácačkou „Čedok-animátor-Nina“, trikem s nápisem „Keep calm and be an entertainer“ a plátnem s českou a polskou vlajkou v srdíčku se jmény mých spolubydel jsem nasedla do busu, kde na mě v kabelce čekalo překvapení od Agáty v podobě polského dětského pasu z dovolené, kam mi napsala všechno, co se tohle léto dělo a za což jsem jí strašně vděčná, protože je to prostě dokonalý.

A tak jsem tedy viděla Gouves park pravděpodobně naposledy. Na letišti pak ještě proběhlo klasicky odbavení, rozloučení s úžasnou delegátkou Jančou a jejím kolegou Mirkem, ochmatávání při průlezu ke gatům a konečně nástup do letadla a vzlet. (a jídlooooooo)

To je ode mě vše, loučím se ze srbského vzdušného prostoru s 11 582 metry vzduchu pod sebou a očekávejte ještě další články o letošním létě a dalších věcech, protože já rozhodně nekončím J

Tak pa v ČR!!

Nina 
Odjížděla jsem..a tak se všechny zbylé balónky musely nafouknout!

Boeing 737-800

Poslední noc na Krétě a taverna Asteria s Mikem a jeho novým trikem od nás :)


Žádné komentáře:

Okomentovat