30. června 2014

Aqua-fotoreport - záznam 3

Zdravím, tak dnes v obrazovém duchu :)

Na začátek jen zmíním, že jsem dnes byla na dalším výletě - v akváriu a na čemsi s názvem "Neznámá Kréta", což zahrnovalo ochutnávku vín, oliv (a všeho z nich), zajížďku k místnímu hrnčíři a klášteru - všechno ve středu Kréty, mimo turistická letoviska.

A zítra mě čeká Heraklion a Knóssos, takže na to jsem opravdu zvědavá. A nebojte se, pracovat začnu ještě letos :D (pozítří)

A teď už pár fotek:
Pláž na severním pobřeží ostrova Chrissi - ráj na Zemi :)

Spolu s Janičkou - delegátkou Čedoku


Leháro pod jalovcem

Cretaquarium

Jsem "umělec" :D Expozice Cretaquaria




Všude jsou toulavé číči nebo psi. Nejsou ale stavbou typicky jako u nás - všichni tady mají delší zadní nohy a to jje dělá strašně vysokými, ale za to i hubenými. (přitom hlady tady prý zrovna dvakrát neumírají)

Všechno ruční výroba. Všimněte si, na čem stojí-nestojí hned amfory v popředí :)

Objevili jsme nad naším apartmánem otevřený vstup na střechu - ideální způsob, jak utéct a vypnout :) (a spálit se jak prasátko, v případě mých polských spolubydlících :D)

Ještě na konec pár takových těch zajímavějších poznámek, které jsem si přinesla z dnešního výletu od pana průvodce:

Romové (nebo cikáni, jak chcete..) v Řecku: Problémy tu s nimi absolutně nemají, jsou dokonce pracovití. A všichni (včetně Řeků jako takových) dostávají sociální dávky jen na max. dvě děti, a to do pěti let. Pokud chtějí víc dětí, musí se starat.

V ČR jíme hlavně zelené olivy. Věděli jste, že jsou to nezralé olivy? Řekové je vůbec nejí, správně zralé jsou pouze ty černé. Takže to nejsou dva rozdílné druhy :)

Mýt o přepalování olivového oleje při pečení a smažení vyvrácen - člověk se musí dívat na kyselost extra panenského oleje. Kyselost 0,2-0,4 se hodí pro sladké pečení nebo do salátů. 0,5 je univerzal. 0,6-0,8 (max. hranice extra panenského oleje, pak už je to olej z druhého lisu) se pak hodí právě pro pečení a smažení. :)

Pravý řecký salát v sobě má šíleně moc oleje - jedna lahvička pro rodinu k večeři většinou nestačí. Olej se pak vymazává z nádoby chlebem jako třešnička na dortu.

Řekové se nemažou žádným ochranným faktorem a přesto se jejich kůže nepálí. Myjí se zásadně mýdlem z oliv, který jim udělá na kůži nepropustnou vrstvu.

Malá svatba v Řecku čítá 500 lidí. Střední kolem 1000, velká kolem 2000.

Tak to pár zajímavostí ke konci, mějte se!

Nina

29. června 2014

Chrissi - ostrov jalovců, tymiánu a rajských zátok - záznam 2

Ok, než začnu o dnešku, je tu pár věcí, kterých jsem si prostě všimla nebo se o ně nějak musím podělit..

1) Šuby - co to sakra... ? Chápu a vím, že je tady část turismu zaměřená na Rus.. ehm.. rusky mluvící obyvatelstvo, abych někoho neurazila :D Ale sakra, vysvětlete mi, proč je tady na každym rohu obchod s kožešinama? Jsme na Sibiři? Ne, na Krétě do prčic, je tu přes 30°C, tak na co ty kožichy potřebujou???!!! To asi fakt nepochopim...

2) Žádná klimatizace na pokoji - na druhou stranu, trochu Sibiře by na chvilku bylo fajn...

3) Potkala jsem v plážovym hotelovym baru Češku! Takže konečně nějaká spřízněná duše :) (kromě super delegátky, samozřejmě!)

4) Toulavé kočky (ok, to není taková vzácnost) a pejsci všude!! :3 A to dokonce ani nevpadají tak zuboženě, jako by určitě vypadali u nás :D

Ok, teď k věci..

Dnes jsem byla s delegátkou (Jančou) na výletě na ostrově Chrissi. Se skupinkou pár Čechů jsme jeli do jednoho městečka k přístavu a odtud lodí, necelou hodinku, na zmiňovaný ostrůvek. Bože, ten byl boží.. :D

Kdybych byla trochu chytřejší a nahrála si už na pokoji fotky z foťáku do notebooku, tak bych se s vámi o tu krásu mohla i podělit, bohužel jsem tak chytrá nebyla a teď píšu tenhle článek v baru a bez obrazového materiálu.. no co, budete si muset počkat na později :)

Na ostrově samotném bydlí jen jedna jediná (!) rodina, takže kromě jedné, "hlavní" pláže hned u "kotviště", jsou tam všechny ostatní zátoky víceméně prázdné. Janča mě dovedla na jednu, kde dokonce fakt nebyla ani noha. A tak jsme si tam vegetily pod jalovcem.. prostě paráda :)

Další věcí je, že tam všude roste tymián - a ta jeho vůne, to se žádnému sušenému z pytlíku nevyrovná. Takže kuchaři, kuchařky, máte tip, kam jet na to nejlepší koření :)

Dnešní příspěvek končí, ostatně stejně bych se určitě nemohla víc soustředit, protože se hraje fotbal a hraje kdo...? Přece Řecko, takže celý bar je na nohou (kromě mě...:D). A taky jsem se teď trochu ztrapnila, protože ze třech polských animátorů jsem si pamatovala jméno jen jedné z nich. Problém je v tom, že s tou druhou bydlím na pokoji.. aj aj :D A třetí animátor.. no.. na to zapamatování budu mít ještě čas, nikdy jsem v tomhle neexcelovala :D

Mějte se a smějte se!

Nina

27. června 2014

25 hodin beze spánku, den bez vody a opálené brýle - záznam 1

Zdravím,

ve čtvrtek 26. 6. jsem v 1:30 s rodiči vyrazila směr ruzyňské letiště (ooo, pardon, Letiště Václava Havla) a ve 4.55 sama odletěla směr Heraklion, Kréta, odkud mě bus odvezl k hotelu Gouves Park, kde budu trávit budoucí dva měsíce jako dětská animátorka. Teda ne tak úplně, jak jsem zjistila.

Po dvou hodinách čekání na recepci, než se mě konečně ujal někdo z hotelu, jsem se dozvěděla, že animátoři bydlí jinde. Zase tolik mě to nepřekvapilo, vím, že je to poměrně běžná praxe. Manažer hotelu mě odvezl k apartmánům, údajně hotelu Lavris, jenže ten byl přes silnici, tato budova k němu asi jen "vzdáleně" spadá.

Na pokoji tedy bydlím se dvěma dalšími animátorkami - Polkami. Jsou milé, to beze všeho, ale když šly v noci na párty a vracely se, tak mi rozhodně klidný spánek nezajistily. Prostě Poláci... :) Náš pokoj je s malou kuchyňkou, balkonem a dvěma oddělenými pokoji - v tom jednom spím sama já. Největší vtípek včera ale byl, když jsem. po celém ucestovaném dni zjistila, že neteče celý den voda. Parrrráááda. A když večer tekla, tak všechna vytekla ze sprchového kouta a v koupelně byla mega povodeň. Alespoň jsem si zaplavala :) Ale největší mínus pokoje? Žádná klimatizace! To pardon, ale nejsem dostatečně aklimatizovaná, když přiletím z 9°C (v noci) do 34°C, prostě potřebuju chládek!

Jíst chodím normálně do hotelu, což mi zabere asi 8 minut. Jídlo je zatím je v pohodě, takové.. klasicky řecké, což mi vyhovuje :)

Pláž je taky taková klasická, užší, ale zase ne přelidněná. Musím se vždy trochu projít, než dojdu k části, kde se nemusí kupovat slunečníky. Za ty dva dny jsem se ale samozřejmě stačila krásně spálit, navíc chodím s opálenými brýlemi, takže jsem fakt sexouš :)

Takže suma sumárum první dojmy - pro ty, kdo mě znají - ubytování asi o trochu horší než loni v Bulharsku, služby v hotelu zase o trochu lepší, animační tým zatím nemůžu posoudit, začínám pracovat až 1. července, takže mám tak trochu volníčko :)

Jinak wi-fi je tady jen na hotelu na recepci a pak na pláži u hotelového baru, takže asi nebudu psát zas tak často, ale něco přeci jen stihnu, když budu na hotelu :)

Mějte se fajn!

Nina

20. června 2014

Dojmy po ukončení kurzu MKPR společnosti Tutor

V úvodu bych chtěla říct, že pro pochopení následujícího textu doporučuji přečíst předchozí článek v rubrice Přípravné kurzy na VŠ, který popisuje, co Tutor je a jak lekce probíhají.

60 lekcí už dávno uběhlo (a musím říct, že to letělo jak voda), přijímačky mám za sebou, a tak je čas na takové suma sumárum - tedy "Je přípravný kurz v Tutoru opravdu k něčemu dobrý?"

Naposledy jsem o tomto kurzu psala v únoru, kdy jsem byla zhruba v polovině jeho absolvování. Od té doby se změnila spousta věcí... a názorů. Upřímně - k organizaci kurzu bych měla největší výtku. Původní termíny se pořád měnily, někdy s ohledem na studující, jindy bez něj. Závěr kurzu, tedy psaní testu, se nám oproti původnímu plánu posunul o dva týdny (na 10.5.), což mi připadalo docela dost, vzhledem k tomu, že jsem v té době byla spíš v předmaturitním deliriu, než abych se zajímala o výsledky testu, které tomu tedy i odpovídaly, ale o tom později.

Jako absolutně neakceptovatelný mi připadal pozdní příchod jednoho z lektorů. Pardon, ale hodina a dvacet minut je opravdu hodně. A to jsem přitom poměrně benevolentní člověk. Lektor poté přetahoval o hodinu a půl, asi aby si svůj rest vyžehlil, jenže to už samozřejmě musela většina studentů jet domů, a tak tam zůstali jen tři, zbytku látka prostě utekla. A abych nezapomněla - třešničkou na dortu bylo, že lektor (vyučující na VŠE) byl pravděpodobně po nějaké velice náročné noci a alkoholový pasmrad se z něj táhl celou učebnou.

Dále mi připadala zvláštní organizace poslední lekce, kdy se zároveň psal i závěrečný test. Jak už jsem psala, termín byl posunutý, a tak přišlo pouze asi 5 lidí (ze 17!!)... Slečna lektorka vyučovala poprvé, což mi nepřipadalo jako šťastná volba pro závěrečné lekce. Jako už poněkolikáté, ani pro ni nebyla připravena adekvátní technika, a tak jsme půl hodinky museli čekat, než vůbec lekce pro ten daný den mohly začít. Na to, že by bylo ideální opakovat vše, před velkým testem, nebyly absolutně podmínky, a tak jsme si prohlíželi virály a další videa... A pak přišel test, který byl, dle mého, záměrně dělaný tak, aby účastníci nepřekročili 75%, což byla jedna z podmínek garance vrácení peněz. Já sama měla 70% (ještě k tomu mi to bylo špatně spočítáno, takže v Tutoru jim leží místo toho 68%...), což bylo sice nejvíc z nás pěti, ale stejně mi to bylo k ničemu.

Než přejdu ke kladům, tak ještě poslední, a to opravdu velké mínus. Byl nám slibovaný certifikát absolvování kurzu. Říkala jsem si, že to bude fajn, že se mi to bude hodit k přijímačkám, pokud se dostanu do ústního kola (které bylo 10.-11.6., tedy měsíc po ukončení kurzu). Jenže do dnešního dne (20.6.) jsem certifikát neviděla.

Abych jen nekritizovala, tak nějaké věci také vyzdvihnu, i když jich není moc.

Proti lekcím češtiny nic nemám, ty byly fajn, sice taková opakovačka, ale proč ne. Lekce médií byly také super, i když bych řekla, že mě spíš připravily k přijímačkám na žurnalistiku (tedy to obecně celý kurz, lekcí samotného marketingu a PR bylo žalostně málo). Každopádně paní Dobešová nezklamala, posílala materiály i na e-mail a opravdu jsem měla pocit, že se nám věnuje.

Závěrem bych tedy řekla, že kurz vás připraví jen v tom případě, že máte o obor opravdu zájem, sledujete novinky a tak nějak obecně máte předpoklady k jeho studování. Plno věcí si tam zopakujete ze střední, něco vás naučí nového. Jak jsem již zmiňovala, připadalo mi, že mě to spíš připravilo k přijímačkám na žurnalistiku, kde byly určité pojmy, které jsme na kurzu brali. Času stráveného tam nelituji, poznáte prima lidi, získáte si určité kontakty.

A jestli vás zajímá, jak to celé dopadlo, tak mě přijali jak na Marketingovou komunikaci a PR, tak na Žurnalistiku. A studovat budu asi oboje zároveň. Kromě jedné mé spolužačky v Tutoru, která se také přes ústní dostala na MKPR, už však ostatní takové štěstí neměli a bohužel se nedostali ani přes písemky. Takže - obrázek si o efektivnosti tohoto kurzu udělejte sami :)

Mějte se fajn!