Zdravím!
Dnes bych ráda zpětně zhodnotila svou cestu do Polska za animátorkami Agatou a Patrycijí, které jste mohli vidět v předchozím postu ve videu. Výlet jsem uskutečnila už na konci října, přesto si myslím, že stojí za to tady mít všechny dojmy a zážitky.
První věc byla samozřejmě vyřešit dopravu. Vlakem se mi jet nechtělo, a to především kvůli ceně. Jednou už jsem vlakem do Polska jela - přímo do Wroclawi - ale bylo to přes Německo a cena se vyšplhala, myslím, až ke 2 tisícům,což pro mě je prostě dost na to, že je to hned vedle nás. Čímž tedy padla i myšlenka letět letadlem. Autem si cenu netroufnu odhadovat, ale především bych se asi na takovou vzdálenost bála. A pak už zbylo jen kolo nebo autobus. Můžete hádat třikrát, co jsem si vybrala.
Vím, že Agata mluvila o společnosti Polskibus.com. Tak jsem zkusila najet na jejich stránky, zadala termín, kdy bych asi cestu chtěla uskutečnit a vyjela mi cena za zpáteční jízdenku na krásných 100 zlotých. Což je něco přes 600 korun. Takže jsem neváhala, s nikým to nediskutovala a hned v tom okamžiku jízdenku zakoupila.Věděla jsem totiž, že ceny tam kolísají.
Termín připadl na 23.-26. 10., a protože se jmenuji Nina, nadělila jsem si to k svátku. Čas odjezdu byl tedy zabijácký. 23:55 z pražské Florence. Ale nakonec to nevadilo, alespoň díky spánku ta 13,5hodinová cesta utekla rychleji. Bála jsem se, co přijede za autobus. K mému překvapení přijel poměrně velký, červený cestovní autobus s digitální tabulkou s nápisem "Praga-Wroclaw-Poznań-Gdańsk". (mým cílem bylo to poslední město) Uvnitř byly pohodlné sedačky, klimatizace (která upřímně nebyla vůbec nutná) a poměrně příjemné osvětlení. WC included. A bylo potřeba, na celé cestě byla jen jedna zastávka na hranicích!
Upřímně - věřila jsem všem těm zvěstem o šílených silnicích v Polsku. Lidi, kde jste to vzali? Jsou to silnice jako u nás. Ne-li lepší. (ok, asi dva kilometry za Wroclawí to trochu klepalo, ale to i na D1, ne?)
Po příjezdu mě ovanul mrazivý vzduch. Jo, sever byl cítit. Agata mě přijela přivítat a začali jsme naší malou tour po Gdańsku. Je krásný. Ale pak jsme hned nasedly na vlak a jely k Agátě domů, tedy do menšího města Rumia. Další větu o tom, že to bylo taky krásné už nebudu psát, protože jsem byla unešená z celé mé návštěvy.
Doma jsme se moc neohřály, vzaly s sebou Agátina bráchu a všichni jsme spolu jeli kousek k moři. A zrovna i zapadalo sluníčko. Byl to zvláštní pocit být na podzim na pláži. Taky se ze mě málem stal rampouch.
Další ráno přijela Patrycja z jihu Polska. Společně jsme projely Gdyni, prošly se po úžasném mole, neúspěšně se pokoušely najíst v palačinkárně v Gdańsku a pak také skoro neúspěšně sháněly krówky. Pro mě. :D (krówky = moc dobré polské karamelky)
Večer se hrál fotbal, Barcelona-Real Madrid. A i když mě to vůbec nezajímalo, přesto jsem se zúčastnila této rodinné události, kdy všichni sedli k velkým obrazovkám s tunama jídla a pozvanými sousedy. Tito byli dokonce Španělé, takže to bylo takové "tematické". Spolu s nimi jsme se následně přesunuli do irské hospůdky v Gdyni.
Ráno jsem pak už musela odjet. Agátina mamka mi nabalila plno jídla na cestu, za což jsem jí byla strašně vděčná. Byly to fakt dobrůtky (obecně Poláci jí strašně dobrý jídlo, v obchodě mají i plno druhů opravdu čerstvé zeleniny, to se u nás většinou nestane...).
Cesta zpátky nebyla nějak jiná od cesty tam - tedy až na to, že už jsem nemohla spát, a tak mi to tisíckrát pomaleji utíkalo.
Celý výlet hodnotím extrémně pozitivně. Sever Polska je opravdu dechberoucí, ne nadarmo tato oblast byla zvolená nejlepší k bydlení v této zemi. Společnost Polskibus.cz je spolehlivá, levná,ale přesto poskytuje komfortní služby, takže ji rozhodně doporučuji. Jezdí do různých koutů Polska, takže pokud tam máte cestu, určitě se podívejte na jejich stránky.Jediné negativum vidím v tom, že jsem byla hloupá a nevzpomněla si včas na kosmetiku Ziaja, kterou jsem si chtěla koupit. No, v sobotu v osm večer už jsem prostě měla smůlu.
Pokud jste dočetli až sem, tak Vám gratuluji. Zvládli jste to. A i když jsem některé fotky sdílela na Facebooku a mí známí je tudíž znají, přesto vám je sem za odměnu dám ještě jednou.
Mějte se!
Nina
PS: A co vy? Byli jste někdy v Polsku? A nebo nechystáte se teď na nějaké zajímavé místo?
Dnes bych ráda zpětně zhodnotila svou cestu do Polska za animátorkami Agatou a Patrycijí, které jste mohli vidět v předchozím postu ve videu. Výlet jsem uskutečnila už na konci října, přesto si myslím, že stojí za to tady mít všechny dojmy a zážitky.
První věc byla samozřejmě vyřešit dopravu. Vlakem se mi jet nechtělo, a to především kvůli ceně. Jednou už jsem vlakem do Polska jela - přímo do Wroclawi - ale bylo to přes Německo a cena se vyšplhala, myslím, až ke 2 tisícům,což pro mě je prostě dost na to, že je to hned vedle nás. Čímž tedy padla i myšlenka letět letadlem. Autem si cenu netroufnu odhadovat, ale především bych se asi na takovou vzdálenost bála. A pak už zbylo jen kolo nebo autobus. Můžete hádat třikrát, co jsem si vybrala.
Vím, že Agata mluvila o společnosti Polskibus.com. Tak jsem zkusila najet na jejich stránky, zadala termín, kdy bych asi cestu chtěla uskutečnit a vyjela mi cena za zpáteční jízdenku na krásných 100 zlotých. Což je něco přes 600 korun. Takže jsem neváhala, s nikým to nediskutovala a hned v tom okamžiku jízdenku zakoupila.Věděla jsem totiž, že ceny tam kolísají.
Termín připadl na 23.-26. 10., a protože se jmenuji Nina, nadělila jsem si to k svátku. Čas odjezdu byl tedy zabijácký. 23:55 z pražské Florence. Ale nakonec to nevadilo, alespoň díky spánku ta 13,5hodinová cesta utekla rychleji. Bála jsem se, co přijede za autobus. K mému překvapení přijel poměrně velký, červený cestovní autobus s digitální tabulkou s nápisem "Praga-Wroclaw-Poznań-Gdańsk". (mým cílem bylo to poslední město) Uvnitř byly pohodlné sedačky, klimatizace (která upřímně nebyla vůbec nutná) a poměrně příjemné osvětlení. WC included. A bylo potřeba, na celé cestě byla jen jedna zastávka na hranicích!
Upřímně - věřila jsem všem těm zvěstem o šílených silnicích v Polsku. Lidi, kde jste to vzali? Jsou to silnice jako u nás. Ne-li lepší. (ok, asi dva kilometry za Wroclawí to trochu klepalo, ale to i na D1, ne?)
Po příjezdu mě ovanul mrazivý vzduch. Jo, sever byl cítit. Agata mě přijela přivítat a začali jsme naší malou tour po Gdańsku. Je krásný. Ale pak jsme hned nasedly na vlak a jely k Agátě domů, tedy do menšího města Rumia. Další větu o tom, že to bylo taky krásné už nebudu psát, protože jsem byla unešená z celé mé návštěvy.
Doma jsme se moc neohřály, vzaly s sebou Agátina bráchu a všichni jsme spolu jeli kousek k moři. A zrovna i zapadalo sluníčko. Byl to zvláštní pocit být na podzim na pláži. Taky se ze mě málem stal rampouch.
Další ráno přijela Patrycja z jihu Polska. Společně jsme projely Gdyni, prošly se po úžasném mole, neúspěšně se pokoušely najíst v palačinkárně v Gdańsku a pak také skoro neúspěšně sháněly krówky. Pro mě. :D (krówky = moc dobré polské karamelky)
Večer se hrál fotbal, Barcelona-Real Madrid. A i když mě to vůbec nezajímalo, přesto jsem se zúčastnila této rodinné události, kdy všichni sedli k velkým obrazovkám s tunama jídla a pozvanými sousedy. Tito byli dokonce Španělé, takže to bylo takové "tematické". Spolu s nimi jsme se následně přesunuli do irské hospůdky v Gdyni.
Ráno jsem pak už musela odjet. Agátina mamka mi nabalila plno jídla na cestu, za což jsem jí byla strašně vděčná. Byly to fakt dobrůtky (obecně Poláci jí strašně dobrý jídlo, v obchodě mají i plno druhů opravdu čerstvé zeleniny, to se u nás většinou nestane...).
Cesta zpátky nebyla nějak jiná od cesty tam - tedy až na to, že už jsem nemohla spát, a tak mi to tisíckrát pomaleji utíkalo.
Celý výlet hodnotím extrémně pozitivně. Sever Polska je opravdu dechberoucí, ne nadarmo tato oblast byla zvolená nejlepší k bydlení v této zemi. Společnost Polskibus.cz je spolehlivá, levná,ale přesto poskytuje komfortní služby, takže ji rozhodně doporučuji. Jezdí do různých koutů Polska, takže pokud tam máte cestu, určitě se podívejte na jejich stránky.Jediné negativum vidím v tom, že jsem byla hloupá a nevzpomněla si včas na kosmetiku Ziaja, kterou jsem si chtěla koupit. No, v sobotu v osm večer už jsem prostě měla smůlu.
Pokud jste dočetli až sem, tak Vám gratuluji. Zvládli jste to. A i když jsem některé fotky sdílela na Facebooku a mí známí je tudíž znají, přesto vám je sem za odměnu dám ještě jednou.
Mějte se!
Nina
PS: A co vy? Byli jste někdy v Polsku? A nebo nechystáte se teď na nějaké zajímavé místo?
Žádné komentáře:
Okomentovat