Záznam 3: O dětech a jiné zvířeně

Zdravím!

Letos mi to psaní nějak nejde. A přitom se děje tolik věcí, o které bych se chtěla podělit!

V první řadě všechny, co mi píšou, zajímá, jaká je letos práce. No, shrnula bych to tak, že zvířátkový den máme v miniklubu sice jen úterky, nicméně mi přijde, že ho máme pořád. Českých dětí je tu jak smetí, a tak je pořád co dělat. I když bych si přála mít oči všude, pořád někam ty raubíři utíkají (třeba pro ledovou vodu z automatu, aby nás jí mohli polít). Ale miluji svoji práci a i když na ní někdy nadávám, ve skutečnosti si letos opravdu nemám na co stěžovat. Věty o tom, že dnes miniklub asi zavřeme, budeme dlouho spát a pak pojedeme někam na túru po ostrově jsou ale samozřejmě na denním pořádku :D

Když se pojem "vlez mi na záda" vezme moc vážně :D

Svaté animátorky

Dnes od jednoho tatínka. Já pak v moři absolutní náhodou chytla rybku. Obědové menu bylo jasné.

Dál se mě ptáte, jaký jsou tu párty. No, nijaký, letos je to spíš o jednom drinku na pláži, párty tady v oblasti, kde jsem, moc nejsou. Ale zatím mi to nějak nevadí, vím, že přes rok si to určitě někde s někým vynahradím :)

Takové večerní posezení

A ten drink na pláži. Frozen strawberry daiquiri. Top!

...takovou krásnou říčku tu máme :)

Na co se těším, je čtvrteční výjezd na nejjižnější cíp ostrova. Poprvé máme s Bárou totiž opravdové společné volno, tak jsme se rozhodly, že se podíváme zase na nové místo. Zaplatily jsme si tedy takový výlet lodičkou, tak jsem na to zvědavá ☺ to tedy bude znamenat, že budu mít sjeto už celkem dost z jižní půlky ostrova (minulý týden jsem ještě objevila jeden večer dlouhou písčitéou pláž Issos beach). A od příštího týdne se (snad) vrhám na severní část! Pojedu (asi) za Spirosem (kolega z loňského roku, viz předchozí příspěvky), možná se tu i projedem autem... No krásné plány!

Jinak ještě pár zajímavostí:
1) název příspěvku odkazuje ke knížce od známého britského spisovatele Geralda Durella, "O mé rodině a jiné zvířeně". Ta pojednává o jeho dětství právě na Korfu, kde bydlel se svojí rodinou.
2) nevím proč, ale hodně Korfanů, které jsem tu potkala, poslouchá Boba Marleyho a je tak nějak ve spojení "s přírodou". Sice se o Korfu povídá, že je to nejzelenější ostrov Středomoří, ale žádné omamné rostlinky jsem tu tedy zatím neviděla :D
3) Albánie-Korfu jsou v nejužším bodě od sebe jen 1,5 míle. Asi si to půjdu zaplavat.
4) Korfané, se kterými jsem si povídala, nemají rádi Albánce. Důvod jsem od nich nevysoukala, jen jeden mi řekl, že mají uši jako sloni a obličej jako by byl naražený kladivem. To zní celkem hrozivě.


Pro dnešek alles!

Mějte se a neumrzněte, dnes jsem slyšela, že je v Brně 14 stupňů, brrr.

Pa, Nina