Travel Wishlist 2015

Pomalu se blíží konec roku, doba bilancování. Což já nedělám, já si spíš plánuji nové věci pro rok nadcházející. A tak jsem si řekla, že by se k tomu hodil nějaký travel wishlist, který možná budu i poté updatovat. Jasně, že jsem si tam mohla napsat Austrálii, Nový Zéland nebo třeba Argentinu, ale to jsou spíš jen takové sny do budoucna a tenhle seznam je něco, co si myslím, že by mohlo reálně vyjít, i když to není taková exotika. Tak doufám, že se mi většina podaří!

#1 Kodaň

Staženo odtud

Nedávno jsem na Pelikan.cz narazila na výhodné balíčky pobytů. Nikdy mě Dánsko nějak nelákalo, ale Kodaň tam se svou cenou za zpáteční letenku, ubytování a snídani naprosto vyhrála. A tak jsem začala nad tímhle nápadem přemýšlet a vlastně -vždyť je naprosto dokonalý! Takže až si něco našetřím, tak příští cíl je více než jasný :) 

#2 Ostrava!!!

Staženo odtud

Pro někoho moc domácí, pro jiné moc obyč, ale já tam prostě nikdy nebyla. A chtěla bych se tam podívat. Obecně na Moravu/do Slezska. Jediný způsob, jak jsem tam nakoukla, byly závody v aerobiku, kde jsem z celého výletu viděla tak z 95% sportovní halu.

#3 Slovensko

Staženo odtud

Byla jsem v Německu i v Polsku. Několikrát. Rakouskem jsem alespoň projížděla na dvě dovolené autobusem. Ale Slovensko jsem viděla možná tak z letadla. A to ještě k tomu jen když nebyly mraky, takže tak jednou. Zkrátka jsem pěkná ostuda a zemi, kde sídlí naši bratia opravdu navštívit chci. Ať už to budou Tatry v zimě, Bratislava, Banská Bystrica nebo Žilina, je to jedno. Prostě si tenhle rest musím napravit.

#4 Korfu

Staženo odtud

Sice jsem už v Řecku jako takovém byla 4x, ale přesto mě láká objevování jeho dalších a dalších ostrovů. Ke Korfu mě před několika lety přitáhla knížka, kterou mi doporučila mamka a jmenuje se "O mé rodině a jiné zvířeně" (v orig. My Family And Other Animals) od Geralda Durella. Přestože je to o desetiletém klukovi, který má vášeň ve hmyzu, doporučuji vám ji k přečtení. Je to totiž i o jeho potrhlé rodině a především o kultuře Korfu. Ale zpátky k tomu, proč tam chci jet. Už jen z fotek je to pohádkový ostrov. A navíc tam mám teď přímo místního kamaráda, kterého jsem potkala v létě na Krétě! A co je úplně nejlepší? Tohle už si z wishlistu budu moct na 80% brzy odškrtnout, protože v létě tam pravděpodobně směřuji! :)

#5 Švédsko

Staženo odtud

Kdo viděl, ale především četl trilogii Millenium (Stieg Larsson), určitě mě pochopí. Švédsko mě díky tomu absolutně okouzlilo. A opravdu tam chci. A obecně do těhle severských zemí včetně Islandu. (další supr knížka "Andělé" od Stelly Blómkvist) Víc k tomu asi nemám co říct.

#6 Amsterdam

Staženo odtud

Kdo by nechtěl do takového supr města, jako je Amsterdam? Konkrétně bych tedy chtěla jet vlakem. A říkejte mi, že jsem blázen, Když mně tam prostě z Ústí nad Labem jede přímý spoj... :D Tento trip plánuju už dlouho, takže to by bylo, aby to v roce 2015 nevyšlo!

#7 Irsko

Staženo odtud

Na Irsko mě nalákala moje teta. A, světe div se, maturita z angličtiny! Když jsem si totiž četla vypracovanou otázku na téma "Irsko", řekla jsem si, že to je vlastně docela zajímavá a trochu nedoceněná země. Asi jsem tím byla tak ohromená, že jsem tomu studiu moc nedala a potom si samozřejmě tuto otázku vytáhla. Polil mě studený pot. Ale zachránili mě U2 a popis krajiny, takže ok.. Ale to sem moc nepatří :D Každopádně Velká Británie je pro mě možná trochu moc mainstream :D (i když návštěvě se nebráním) Tak proč ne zrovna to Irsko!

#8 Brno

Staženo odtud

A zůstaneme pěkně doma. A zase na Moravě. Asi tím, že bydlím na druhém konci republiky, mě tyhle vzdálenější kouty naší země prostě lákají. Navíc nenavštívit nikdy v životě druhé největší město ČR je asi taky ostuda. A vůbec, chci vědět, v čem je tak super ta jejich šalina. A o obrázku nakonec nemluvě. :D

Staženo odtud

To je asi prozatím vše. Jak jsem říkala v úvodu, průběžně budu wishlist aktualizovat a informovat vás o tom, co už jsem si splnila a co dalšího jsem objevila. Myslím, že mé cíle nejsou nereálné. Doufám, že už na rok 2015 také máte nějaké cestovní plány! A jestli ano, podělte se se mnou o ně, ráda si přečtu, kam máte namířeno právě VY! 

Nina

Moře v zimě a zkušenost s Polskibus.com

Zdravím!

Dnes bych ráda zpětně zhodnotila svou cestu do Polska za animátorkami Agatou a Patrycijí,  které jste mohli vidět v předchozím postu ve videu. Výlet jsem uskutečnila už na konci října, přesto si myslím, že stojí za to tady mít všechny dojmy a zážitky.

První věc byla samozřejmě vyřešit dopravu. Vlakem se mi jet nechtělo, a to především kvůli ceně. Jednou už jsem vlakem do Polska jela - přímo do Wroclawi - ale bylo to přes Německo a cena se vyšplhala, myslím, až ke 2 tisícům,což pro mě je prostě dost na to, že je to hned vedle nás. Čímž tedy padla i myšlenka letět letadlem. Autem si cenu netroufnu odhadovat, ale především bych se asi na takovou vzdálenost bála. A pak už zbylo jen kolo nebo autobus. Můžete hádat třikrát, co jsem si vybrala.

Vím, že Agata mluvila o společnosti Polskibus.com. Tak jsem zkusila najet na jejich stránky, zadala termín, kdy bych asi cestu chtěla uskutečnit a vyjela mi cena za zpáteční jízdenku na krásných 100 zlotých. Což je něco přes 600 korun. Takže jsem neváhala, s nikým to nediskutovala a hned v tom okamžiku jízdenku zakoupila.Věděla jsem totiž, že ceny tam kolísají.

Termín připadl na 23.-26. 10., a protože se jmenuji Nina, nadělila jsem si to k svátku. Čas odjezdu byl tedy zabijácký. 23:55 z pražské Florence. Ale nakonec to nevadilo, alespoň díky spánku ta 13,5hodinová cesta utekla rychleji. Bála jsem se, co přijede za autobus. K mému překvapení přijel poměrně velký, červený cestovní autobus s digitální tabulkou s nápisem "Praga-Wroclaw-Poznań-Gdańsk". (mým cílem bylo to poslední město) Uvnitř byly pohodlné sedačky, klimatizace (která upřímně nebyla vůbec nutná) a poměrně příjemné osvětlení. WC included. A bylo potřeba, na celé cestě byla jen jedna zastávka na hranicích!

Upřímně - věřila jsem všem těm zvěstem o šílených silnicích v Polsku. Lidi, kde jste to vzali? Jsou to silnice jako u nás. Ne-li lepší. (ok, asi dva kilometry za Wroclawí to trochu klepalo, ale to i na D1, ne?)

Po příjezdu mě ovanul mrazivý vzduch. Jo, sever byl cítit. Agata mě přijela přivítat a začali jsme naší malou tour po Gdańsku. Je krásný. Ale pak jsme hned nasedly na vlak a jely k Agátě domů, tedy do menšího města Rumia. Další větu o tom, že to bylo taky krásné už nebudu psát, protože jsem byla unešená z celé mé návštěvy.

Doma jsme se moc neohřály, vzaly s sebou Agátina bráchu a všichni jsme spolu jeli kousek k moři. A zrovna i zapadalo sluníčko. Byl to zvláštní pocit být na podzim na pláži. Taky se ze mě málem stal rampouch.

Další ráno přijela Patrycja z jihu Polska. Společně jsme projely Gdyni, prošly se po úžasném mole, neúspěšně se pokoušely najíst v palačinkárně v Gdańsku a pak také skoro neúspěšně sháněly krówky. Pro mě. :D (krówky = moc dobré polské karamelky)

Večer se hrál fotbal, Barcelona-Real Madrid. A i když mě to vůbec nezajímalo, přesto jsem se zúčastnila této rodinné události, kdy všichni sedli k velkým obrazovkám s tunama jídla a pozvanými sousedy. Tito byli dokonce Španělé, takže to bylo takové "tematické". Spolu s nimi jsme se následně přesunuli do irské hospůdky v Gdyni.

Ráno jsem pak už musela odjet. Agátina mamka mi nabalila plno jídla na cestu, za což jsem jí byla strašně vděčná. Byly to fakt dobrůtky (obecně Poláci jí strašně dobrý jídlo, v obchodě mají i plno druhů opravdu čerstvé zeleniny, to se u nás většinou nestane...).

Cesta zpátky nebyla nějak jiná od cesty tam - tedy až na to, že už jsem nemohla spát, a tak mi to tisíckrát pomaleji utíkalo.

Celý výlet hodnotím extrémně pozitivně. Sever Polska je opravdu dechberoucí, ne nadarmo tato oblast byla zvolená nejlepší k bydlení v této zemi. Společnost Polskibus.cz je spolehlivá, levná,ale přesto poskytuje komfortní služby, takže ji rozhodně doporučuji. Jezdí do různých koutů Polska, takže pokud tam máte cestu, určitě se podívejte na jejich stránky.Jediné negativum vidím v tom, že jsem byla hloupá a nevzpomněla si včas na kosmetiku Ziaja, kterou jsem si chtěla koupit. No, v sobotu v osm večer už jsem prostě měla smůlu.

Pokud jste dočetli až sem, tak Vám gratuluji. Zvládli jste to. A i když jsem některé fotky sdílela na Facebooku a mí známí je tudíž znají, přesto vám je sem za odměnu dám ještě jednou.

Mějte se!

Nina

PS: A co vy? Byli jste někdy v Polsku? A nebo nechystáte se teď na nějaké zajímavé místo?

Stalo se nemožné aneb Den animátorky je tu!

Dámy a pánové,

stalo se opravdu nemožné. Konečně jsem se totiž přemluvila ke zpracování videa Den animátorky. Po třech měsících! Ale i tak, konečně je tu. Měla jsem dokonce více záznamu, než jsem předtím uváděla, dohromady to bylo asi pět hodin, kterými jsem se musela prokousat. A z nich pak vzniklo krásných 13 minut a 5 sekund. Neuvěřitelné :D

Chtěla bych zároveň říct, že v den, kdy jsem to natáčela, jsme měli takový volnější program - už byl totiž konec sezóny, a tak jsme v miniklubu neměli moc dětí. Jinak si k tomu představte tak 4x více dětí a s tím samozřejmě i práce :) Dále když už něco fakt suprovýho řeknu v angličtině, tak je v tom většinou gramatická chyba. Za to se omlouvám, po celém létě a s těmito lidmi jsem prostě gramatiku neřešila. Rozuměli jsme si i tak... A na moje kecy v češtině si prostě musíte zvyknout.. :D A dále jsem si samozřejmě odpoledne sáhla prstem na čočku, takže ve čtvrtce videí je takový rozmazaný flíček, ale fakt už jsem to nechtěla přetáčet :D

Takže teď už přejdu k dílu samotnému, zde máte DEN ANIMÁTORKY! (asi se vám víc vyplatí otevřít to na YouTube ve větším provedení a přepnout ozubeným kolečkem na HD :))

Budu ráda za jakékoliv sdílení, protože plno lidí animátořina zajímá a obecně se mě hodně lidí ptalo: "A co jsi tam vlastně dělala?", což tohle, i když to byl volnější den, ilustruje :)

Pa Nina

Jsem zpátky?!

Zdravím všechny uprostřed mikulášské noci,

jsou to tři měsíce, co jsem přidala poslední příspěvek a tak nějak asi můžu říct, že mi to chybělo. Přeci jenom jsem si na to psaní v létě prostě navykla, navíc jsem teď začala studovat vysokou školu, kvůli které mám ještě 1000x větší chuť něco někam psát, takže asi nejsem zase tak moc ztracená. To kolikrát byly úvahy typu "Ježiš, tohle je super, o tom musím někam napsat! Hm, ale na blog se mi to nehodí, tak nic." Asi na to už budu prdět a kromě cestování a moc dobrejch rad (:D) budu přidávat i nějaké lifestylové příspěvky.

Komu vděčím za svůj návrat? Spolužačce! A ne tak ledajaké. Stala se totiž letos již podruhé (ještě se svou sestrou) blogerkou roku v kategorii Fashion. Chodí se mnou na marketing, ale díky tomu, že studuji ještě žurnalistiku a nutně jsem potřebovala v krátkém časovém rozpětí splnit úkol - udělat interview s někým významným - jsem měla možnost ji vyzpovídat o jejích úspěších. Pořád nevíte? Je to přeci Nicole z  A Cup Of Style! :) A právě ona mě přivedla na myšlenku to tady tak nějak obnovit. Takže jsem si k tomu před dvěma hodinkama sedla a tradááá, nový design a plány do budoucna jsou na světě :)

Slibovala jsem Vám někdy v září video "Den animátorky". To video zatím stále neexistuje. Nebo jako existuje, ale v rozkouskovaných záznamech, které dohromady dávají tak dvě hodiny, takže to musím nějak sestříhat, upravit a nahodit na YouTube. Ale už se na to strašně těším!

Zatím se mějte krásně a doufám, že se budeme setkávat tady na blogu!

Nina

Všude dobře, doma nejlíp? - záznam 11

Tento článek píšu v letadle na cestě zpět do ČR. Musím říct, že toto léto tak neskutečně rychle uteklo, že se mi tomu ani nechce věřit.

Včera jsem se pořádně s Krétou rozloučila, jako odměna za to mě ráno čekal šílený bolehlav. Až jsem díky tomu i zaspala snídani, na kterou jsem tak strašně moc naposledy chtěla jít. Vtipný ale bylo jít v takovém stavu na pláž – prostě jsem mermomocí potřebovala strávit své poslední hodinky na sluníčku. (protože mi mí ptáčci pošeptali, že je doma zima jak v morně) Což ale nebyl úplně nejlepší nápad, protože jsem silou vůle musela udržovat to málo, co bylo v mém žaludku, na svém místě. Naštěstí moře pomohlo. (vážně, proč prostě musíme mít ČR ve středu Evropy?)

Další na řadu přišlo balení věci. Což byla opět sranda. Přestože jsem vypotřebovala skoro všechny produkty, které jsem si s sebou přivezla, jsem svůj kufr prostě za Boha nemohla zavřít. Musela jsem na něm začít skákat jak opice a když ani to nepomohlo, tak jsem ho vyzvala na wrestlingový zápas. A o chlup jsem vyhrála. (s pomocı mého příručního zavazadla, které se nabídlo k nošení mých bot)

A pak už přišlo na řadu loučení. A poprvé za celé léto mohla Kréta zaznamenat dešťové přeháňky. (ok, loučení s jedním Polákem (wanna-be-animátorem) nepočítám, to spíš Kréta zažila vůbec první mráz v létě, dokonce ani nenáviděný manažer restaurace nebyl tak chladnej jako tenhle Grinch, ale co)

A pak už jen odjezd. Vybavená svou plácačkou „Čedok-animátor-Nina“, trikem s nápisem „Keep calm and be an entertainer“ a plátnem s českou a polskou vlajkou v srdíčku se jmény mých spolubydel jsem nasedla do busu, kde na mě v kabelce čekalo překvapení od Agáty v podobě polského dětského pasu z dovolené, kam mi napsala všechno, co se tohle léto dělo a za což jsem jí strašně vděčná, protože je to prostě dokonalý.

A tak jsem tedy viděla Gouves park pravděpodobně naposledy. Na letišti pak ještě proběhlo klasicky odbavení, rozloučení s úžasnou delegátkou Jančou a jejím kolegou Mirkem, ochmatávání při průlezu ke gatům a konečně nástup do letadla a vzlet. (a jídlooooooo)

To je ode mě vše, loučím se ze srbského vzdušného prostoru s 11 582 metry vzduchu pod sebou a očekávejte ještě další články o letošním létě a dalších věcech, protože já rozhodně nekončím J

Tak pa v ČR!!

Nina 

Odjížděla jsem..a tak se všechny zbylé balónky musely nafouknout!

Boeing 737-800

Poslední noc na Krétě a taverna Asteria s Mikem a jeho novým trikem od nás :)

The time of my life - záznam 10

Zdravím!

Už je tu můj předposlední den, čas na shrnutí uplynulého týdne :) (btw. dnes máme krásný, kulatý záznam!)

Jak už jsem říkala, že někteří hosti jsou vážně zvláštní, tak se mi to prostě opět potvrdilo - celý Gouves park je nějaký zvláštní, protože nějaký Francouz se pokusil zabít jednu Polku na záchodech. A managera hotelu to absolutně nezajímalo. Můžete mi říct, kde to pracuju? :D

V pondělí jsme byli na můj rozkaz v Hersonissu na goodbye-party No.1 a už teď, před goodbye-party No.2 můžu říct, že to byla nejlepší párty tohoto léta. S holkama jsme si koupily trika se stejným nápisem "I will not keep calm and you can fuck off", protože to prostě tak dokonale sedělo na naší situaci, že jsme je musely mít :D A vyrazily jsme do Herso. Vymetli jsme tam půlku barů, pili polskou vodku a měli se fajn. Dokonce ani ráno to nebylo tak strašný! :D

Jinak dnes jsem vlastně už nadobro skončila s prací tady! A to s dnešní půl šestou odpolední. A rozhodla jsem se, že poruším všechna pravidla, takže jsme celý den přesvědčovali děti, aby mě hodily do bazénu (vykoupala jsem se 6x, šéf-animátor šílel, ale co..), zákaz telefonů - pfff a zítra nošení uniformy v areálu hotelu i když nepracujeme? To tak.. Myslím, že mě tu budou mít rádi-

Jooo a ještě jeden zážitek! Spali jsme na střeše! Což mi připomnělo tábory a spaní pod širákem. Ale na to, že je tohle Kréta, tak byla v noci teda pěkná zima.. Ale nevadí, bylo to fajn, viděla jsem alespoň východ slunce :)

Ode mě je to asi vše, musím se jít připravit na goodbye-party No.2, přeci jen, musím se s Krétou nějak důstojně rozloučit :)

Paa Nina

PS: Chystám pro Vás video "Den animátorky"!! :)

Hersonissos!! 

Spaní na střeše :)

Přidat popisek

Skákající Schcipe v pozadí :D 

Střechaaa

Poslední týden! - Záznam 9

Zdravím!

Léto uběhlo jak voda a už je to tu - zbývá mi tu jen jeden týden! Je to neuvěřitelný... A i po tom všem špatným, co se tu dělo, si myslím, že mi Kréta bude hodně chybět - přeci jen, komu by nechybělo moře, pláž a hlavně neustále svítící sluníčko? (ne, fakt se netěším na šedou ČR...)

Už jsem naplánovala nějaké goodbye-party, tak doufám, že mi to vyjde. Je to super, že tu jdu po ulici a opravdu poznávám všechny místní lidi, se kterými se zdravím a dávám se do řeči... jen tak, jak kdybych byla místní.

Musím se podělit o jednu perličku ze strany hotelových hostů, protože tohle je fakt něco :D Dnes jedna Ruska přišla na recepci s tím, že si chce vyměnit pokoj, že to, co jí dali, je prostě nepřijatelné. Recepční jí ale sdělily, že jí nemůžou vyhovět, protože celý hotel je plný a žádné volné pokoje nemají. No a co byste v tom případě dělali Vy? Určitě ne to, co ona... protože o chvíli později začala dělat, že má infarkt...dokonce si zavolala doktora, který to samozřejmě poznal.. začala se tedy prát s manažery hotelu... a to vše jen kvůli tomu, aby jí vyměnili pokoj, na kterým stejně bude jen přespávat :D Bože, některý lidi jsou prostě vtipný :D

Ode mě dnes asi vše, je to jen rychlý záznam s fotkama!! Jinak někdy později plánuju udělat charakteristiku všech národností, které se tady objevily, protože takové perly jsem v životě neviděla a opravdu jsem se celé léto bavila :D

Mějte se a smějte se!

Nina

Hot now! Mám růžový vlasy! (zase... :D) Agáta a Patrycja se chtěly vyblbnout, tak mi zkusily nabarvit vlasy růžovým krepákem... a ono to, zatraceně, funguje! Jen to moc dlouho nevydrží, po jednom umytí to mám v takové pastelové růžové.. ale i tak :) 

....a takhle dopadla moje uniforma :D 

Party v Hersonissu! 

Ještě v mých nemocných dnech.. nemocné jsme ale permanentě... na mozku :D

V naší oblíbené taverně Asteria s mužnými míchátky :D

Agáty vlasové umění, které (opět) na mě musela vyzkoušet :) (nestěžuju si..)

Ponorka a stěna slávy - záznam 8

Zdravím!

Už je to opět dlouho, co jsem nepsala – problém je v tom, že se tady toho moc neděje. Každý den je to ta samá rutina – dopolední program, odpolední program, mini disco. A tak pořád dokola… I když zase pokaždé vidíme jiné tváře, takže to zas taková nuda není J

Minulý týden mi odjela skupinka, ze které 21 dětí chodilo do miniclubu! Připadala jsem si jako big mama :D Obecně Čechů je tady pořád dostatek (což se nedá říct o Němcích, proto tedy nechápu, proč máme v miniklubu německou animátorku…?) 

Jinak jsem na dva dny onemocněla! Což by byl poměrně dobrý odpočinek na pokoji, kdybych tam alespoň měla internet… nebo klimatizaci… nebo nedokončila už všechny knížky, které jsem si přivezla a pak ty, které jsem si půjčila z místní taverno-knihovny. Ooooch, a to mi to všichni animátoři záviděli. Opravdu nebylo co.

A teď přichází stěžovací odstavec. Bože, já už nechci žít s polskými lidmi! Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy! Já jsem víc bezohledné lidi nepotkala :D To už fakt nejde, už chci mít svůj klid doma, kde nikdo nemluví nahlas nebo nepouští hudbu na max.,  když spím a nenechává všude svoje spoďáry ( :D ) a nedává si věci na moje věci a uklízí (fuj, z jejich pokoje se mi chce zvracet :D) a  prostě... už mám ponorku! Mega ponorku!  

Pro ty, které to zajímá: Vracím se 28. 8.! Pravděpodobně ve večerních hodinách, co tak znám odlety J Oooo, Bože, to teď bude vyžadovat každou pauzu na sluníčku, protože přestože jsem v ŘECKU, jsem bílá jak sejr…

Na závěr opět malý fotoreport.

Mějte se a smějte se!

Nina

Selfie time na party v Hersonissu :)

Moje stěna slávy - část první

Moje stěna slávy - část druhá

Zviřátka :)

Asi měsíc stará fotka.. každodenní ranní tanec :)

Taky fotoarchív z července :) 

Po minidisco - tady už mě asi napadly viry zákeřný!! 

VELKÉ MĚSÍČNÍ SHRNUTÍ - záznam 7

Zdravím!

Máme 1.8., to znamená, že už jsem tu jeden měsíc a pět dní. A proto tu jeeee... velký měsíční přehled! okusím se shrnout tak nějak vše, co se tu stalo + v závěru přidám i nějaké novinky... a fotky! :)

• Ubytování

Bydlím v apartmánu s Polkami. Ani nevím, jestli to mám dát jako plus nebo mínus, protože na jednu stranu máme strašně moc společného, ale na druhou... jsou strašně hlučný :D 

Doma máme "kuchyňku", ze který využíváme možná tak lednici a dřez... k čištění zubů, protože umyvadlo v koupelně je nějaký rozbitý. 

Pojídají nás tam komáři, takže už jsme si museli koupit asi tisíc anti-komářích preparátů. Jako nejúspěšnější (především díky estetickému hledisku) beru určitě svíčku! Takže tam máme trochu intimčo...

...jenže komáři nejsou jediný problém. Tohle je totiž Kréta! A tak je tu všechno ve zvětšené podobě oproti domácím "zviřátkům" - mouchy, mravenci.. mezi místními pak cikády a hlavně švábi. Ohledně posledně jmenovaných - jsem statečná žena a zadupla jsem osmicentimetrového švába! Ne, že bych proti tomu chudáčkovi něco měla, ale prostě mi neměl lézt do postele, jinak bych ho možná ušetřila. R.I.P.

Kromě toho, že jsem statečná, jsem taky domácí uklízečka, protože Polky prostě neuklízí. A to že nejsem nějak extra na úklid, ale fuj, jakej chlív tam kolikrát je, to radši ani nebudu popisovat. No, alespoň se jedna z Polek jmenovala na pračku, takže se to trošku kompenzuje. 

Avšak nejlepší přítel, kterého v našem malém 1+1 máme, je náš milý větrák, který prokazuje služby skoro 24/7. Jinak to totiž nejde. K větráku se ještě může přidat střecha, která i nadále dobře posluhuje v pauzách a po nocích jako party místo/hvězdárna/čítárna/povídárna/uklidňovárna.

Rychlá zmínka o jídle - je tu absolutně výborný, bohužel si to ale myslím jen já. Ostatní animátoři ho úplně nesnáší. Jo, poslala bych je do školní jídelny :D 

• Práce

Je super, super, super. Alespoň co se týče miniklubu. Jsme dobrý tým, doplňujeme se (většinou) a dětem i rodičům se to u nás moc líbí. Ale...

Pracujeme spíš ve čtyřech než v pěti. Máme tam jednu Němku, která je tu asi spíš na dovolené :D Nejvíc se zajímá o zvířátka a nehty. A až přijede domů, tak bude prý slavná rapperka. Od zítra má v klubu "velení", tak jsem na ní moc zvědavá, protože po třech týdnech, co je tady, pořád nezná program... :D

Jinak samozřejmě jsou tady i nějaké problémy s šéf-animátorem, managerem restaurace a údajným hotelovým managerem, o kterém jsme dnes zjistily, že je jen manager pro ubytování .. Ach jo, lidi už se fakt můžou nazývat úplně čímkoliv. 

Na tyhle problémy si ale prostě už budu muset zvyknout. Přeci jen, za měsíc jsem domaaa!! 

• Volný čas atd.

Do dnešního rána jsem byla na čtyřech výletech, po dnešku už na pěti. O tom pátém později. Každopádne už jsem viděla nějaký ten kus Kréty a nehodlám tím skončit, nějaký den volna jedeme na jih :) 

Moře je tu super, jeho povaha se pořád mění, takže to není nuda - jednou je klidné, jednou s mega vlnami... ale hlavně je ultra čisté :) A pořád nám tu svítí sluníčko, takže perfecto! 

Co mi tu chybí je české pivo. Nemají tu sice špatné to místní, ale přeci jen... :) A taky zjišťuju, že jsem si opět, jako loni, vzala plno oblečení, které NEPOTŘEBUJI a naopak zapomněla plno oblečení, které by se tu šiklo. Nechápu, proč jsem to znovu udělala. 

• Aktuality

Začínám dostávat od dětí dárečky. To vždycky potěší :) Jsem fakt ráda, že se jim u nás líbí :) 

Byla jsem dnes na výletě! V aquaparku! Sama.. :( :D Nebo jako.. s českými hosty, ale to není ono.I tak jsem ale sjela slušnou řádku tobogánů, i když na některé se mohlo jen ve dvou, takže ty bohužel nic. Aquapark fajn, ale na to, že je to největší na Krétě, a že Kréta není úplně malý ostrov, mají i na Rhodosu větší.. nebo alespoň lepší. Tady byly všechny tobogány takové.. nedotažené. Například Kamikaze, které by mělo být nejlepší a nejrychlejší atrakcí každého aquaparku, tady bylo takové suché.. Teda jako byla jsem na něm pětkrát :D, ale v porovnání s Kamikaze, které jsem viděla ve Španělsku nebo na Rhodosu, bylo tohle čajíček. Mimohodem jsem opět rudá jak rajče. Tady opalovací krémy prostě nefungují (a to používám SPF 30 a 50...)... Kréta, no.. :)

A ještě pár fotek, které jste ještě neviděli + foto z dneška ;) 

Čusky 

Nina

Milované české klíště

Barman nám dal prskavkyyyy!!

CZ-PL crew

Moooooc fajn kostým, do kterýho mě narvali! Mohla bych do něj dát svoje dvojče :D

Selfie z aquaparku

Krétské "kamikaze", o kterém jsem psala

A další selfie, protože těch není nikdy dost.

S Belgičankou po minidisco

Noční koupání :) 

A ještě jedna starší fotka z fandění při finále Světového poháru :)